Karlštejn

Téměř symbolicky začíná naučná stezka u významného odkryvu hraničních vrstev mezi silurem a devonem – Budňanskou skálou. Je to pomocný mezinárodní standardní profil (parastratotyp) hranice mezi silurem a devonem. Stratotyp není odtud vlastně daleko, je na Klonku u Suchomast a vede k němu naučná geologická stezka. Vrstvy na Budňanské skále jsou zvrásněné. Protože se zde střídají různě mocné vrstvy pevnějších vápenců a měkčích břidlic, je zvrásnění nepravidelné – disharmonické. Pokud zatoužíme po zkamenělinách, je možné sbírat pouze v suti.

Na pevné vápencové skále stojí i hrad Karlštejn, vybudovaný především k uložení říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých. Při stavbě se vyskytl problém s vodou – nepodařilo se na ni narazit ani v hloubce přes 80 m. Potíže se podařilo vyřešit štolou a do studny se voda napouštěla z blízkého potoka. Přestavba hradu na samém konci 19. století měla Karlštejnu dát vzhled ideálního gotického hradu. O století později byla kritizována, dnes už jsme si na ni zvykli.