| Okres | Benešov |
|---|---|
| Kraj | Středočeský |
| Obec - začátek | Roudný |
| Obec - konec | Roudný |
| Začátek | před pobočkou ústavu Ratměřice |
| Konec | před pobočkou ústavu Ratměřice |
| Doprava | Nejlépe Louňovice pod Blaníkem a pak asi 3 km po žluté značce |
| Turistické trasy | Modrá – Odlochovice – Kamberk, žlutá - z Louňovic pod Blaníkem |
| Cyklotrasy | Cyklotrasy Podblanicka |
| Souřadnice začátku | N49 36.929 E14 48.551 (zobrazit na Mapy.cz) |
| Zajímavosti v okolí | Louňovice pod Blaníkem - historické muzeum, barokní zámek, Načeradec - tvrz, barokní zámek, románský kostel, Libouň – rotunda |
| Náročnost | lehká |
| Délka v km | 1,5 |
| Počet zastávek | 1 |
| Zaměření | těžba zlata |
| Čas na prohlídku | 1 |
| Naučné stezky v okolí | Malý Blaník a Podlesí, Kraj blanických rytířů Po stopách Blanických rytířů, Velký Blaník, Vlašimským zámeckým parkem |
| Ke stažení | Fotoalbum - Mapa - Data do GPS |
| Kategorie |
Zlatonosná ruda obsahuje vždy jen nepatrné množství kovu. Ten je potřeba nějakým způsobem z rudy získat. Dá se to udělat pomocí rtuti (amalgamací), nebo loužením pomocí kyanidů. Zde byl po rozdrcení rudy na písek používán kyanid sodný. Kyanidy však patří k nejprudším jedům. Právě obava z úniku jedovatých látek do spodní vody vede ekologické organizace a občany k zásadnímu odmítání pokusů o znovuotevření našich ložisek zlata.
Po vyluhování zlata zbude čistý křemenný písek. Ten byl ukládán na haldy. Ani 100 let nestačilo k vytvoření půdní vrstvy. Hromada písku v krajině je naprosto cizorodý prvek. Bez zásahu člověka by zde něco takového nikdy nemohlo vzniknout. Ani takový útvar však není bez života. Stepní prostředí osídlily především různé druhy hmyzu, a proto byla v r. 1994 na území bývalého zlatodolu Roudný vyhlášena přírodní památka. Výsypka, kam se ukládala drcená a vyluhovaná zlatonosná ruda, se dnes stala významný nalezištěm vzácného hmyzu.