Písečný přesyp u Píst

Před více než 1000 lety nanášelo Labe štěrky a písky. Řeka často měnila koryto. Vítr vyvál ze štěrkopísku písek a nahromadil ho do kopců - dun. Ty se pak pomalu posunovaly, stejně jako duny v pouštích nebo na pobřeží. V Polabí je většina dun porostlá lesem a tím vlastně zakonzervovaná.

V současné době považujeme za původní v Polabí lužní lesy. Pod půdou jsou v nich skryty štěrkové náplavy. Zhruba před 1000 lety došlo k zásadní změně ve složení náplavů. Způsobilo to rozšíření zemědělství starých Slovanů do vyšších poloh a vykácení lesů. Deště a povodně začaly splachovat ornici, kterou řeky nanášely na své břehy. Na bohaté naplavenině začaly vyrůstat lužní lesy.

Rozšíření zemědělství umožnilo výrazné oteplení, u nás tehdy bylo asi o 20 C tepleji než dnes. Tehdy také Vikingové dopluli do Grónska a nazvali ho Zelenou zemí - ledu tady bylo mnohem méně než dnes. Krátce potom dopluli do Ameriky - na Vinland, zemi vína.