Zdejší lesy postihla v letech 1735 – 1737 větrná kalamita. Od poloviny 18. století tu probíhala těžba dřeva. Do poloviny 19. století bylo vytěženo a obnoveno přes 500 ha lesa (rezervace je velká 676 ha). K výsadbě však byly použity i stromky cizího původu. Část porostů má však prokazatelně místní původ. Dnes jsou evidovány a sledovány lesnickou fakultou v Praze jako trvalé pokusné plochy. Na některých místech se neprovádějí žádné zásahy, příroda je ponechána sama sobě. Veškerá současná výsadba je pouze místního původu a hospodaření v lese je přizpůsobeno ochranářským cílům. Provádí se tu i dlouhodobé sledování koloběhu vybraných prvků se zvláštním zřetelem na toxické prvky, které sem mohou být zanášeny v důsledku civilizačních vlivů. Jde sice jen o nepatrná, stopová množství, ale právě proto jsou důležitá data o jejich případném nahromadění. Radostné je, že ubývá kyselosti v dešťové vodě (důsledek odsíření elektráren).